Menu Close

Lexikon dřevin: ořech americký

Lexikon dřevin: ořech americký

Popis

Barva: bělové dřevo šedobílé až načervenale bílé, běl úzká až široká (5 až 10 cm); jádrové dřevo má podle stanoviště velmi variabilní barvu, je světle až tmavě hnědé, také šedé jako myš, často tmavě žilkované, má rovněž našedlé, načervenalé a nafialovělé složky

Textura: vlivem uspořádání pórů fládrovaná (tangenciální řez), pruhovaná (radiální řez), také plamenitá (tangenciální řez), rýglovaná (radiální řez), kořenicová (tangenciální řez), ale i drapé a pyramidální, velmi dekorativní.

Jiné údaje:

  • Ořech bývá zpravidla vykopán i s pařezovou částí
  • Z kmenů s výraznými kořenovými náběhy lze získat krátké, ale dobře prokreslené, cenné „hlavové“ dýhy
  • Uskladnění kmenů až do opadu kůry má všeobecně vliv na zlepšení barvy a především na vyrovnání barvy mezi bělovým a jádrovým dřevem; zajištění ořechových výřezů je dnes již obtížné
  • Náhradní a zaměnitelná dřeva jsou bété, dibetou, kokko, imbuia, ořech australský, mutenye, boiré, tchitola, ntene, dao, ovangkol, indian laurel, canalete, limba (s tmavým jádrem), louro preto, peterebi
  • Dřevo je dobře opracovatelné všemi nástroji; metody přípravy prizem pro krájení; jednoduché půlení, křížové dělení, dělení na čtvrtě pro radiální nebo pro tangenciální řez; výřezy s kořenicovými boulemi se loupají převážně excentricky.

 

Výskyt

  • Střední, západní a jižní Evropa (východní Středomoří), kultivován v Malé Asii, severní Africe, severní Indii a Číně
  • V oblastech opadavých lesů; lesní strom v jižním a západním Švýcarsku a ve Francii, avšak obecně jako samostatný strom a na ořechových plantážích
  • Nachází se v Bavorském lese až do 800 m, v severních Alpách až do 830 m, ve Vogézách až do 750 m, ve Švýcarsku až do 1200 m a v jižní Itálii až do 1800 m nad mořem; omezeně kultivován v USA, Argentině, Jižní Africe a Austrálii.

 

Názvy v ostatních jazycích

Europäischer Nussbaum, Gemeiner Walnussbaum (D); noyer commun (F); blafl zalnut (GB, USA); europees noten (NL); noce (I); geviz (TR); dió (H); nogel (E); oreh (SLO); orah (HR).

Lexikon dřevin: javor

Lexikon dřevin: javor

Popis

Barva: vlivem pozdní tvorby jádra je dřevo nažloutle bílé až bílé, v čerstvém stavu má slabě načervenalý nádech, později tmavne, zežloutne

Textura: hladká, slabě fládrovaná (tangenciální řez), slabě pruhovaná (radiální řez), rýglovaná (radiální řez), vlnitá (tangenciální řez), kořenicová (tangenciální řez), hedvábně lesklá, velmi dekorativní

Jiné údaje:

  • Vhodné zimní kácení
  • Pořez provést s kúrou, pokud možno až v dubnu, nejpozději v červnu
  • Dýhárenské dřevo uložit jen v čisté vodě, jinak je nebezpečí zabarvení
  • Dřevo na dýhy nepařit
  • Řezivo uložit na předsušení do hrání svisle, potom dosušit vzdušně pod střechou
  • Umělé sušení provádět velmi obezřetně kvůli možnosti vzniku zabarvení výsušných trhlin
  • Při spojování hřebíky a šrouby předvrtat do dřeva otvory
  • Je obývatelné
  • Používat laky odolné UV záření
  • Fakultativně vzniká jádro jako hnědé jádro
  • Vhodné na podlahy, dále je používán pro vnitřní stavební účely, na sportovní nářadí, kreslící potřeby, hračky
  • Stejnobarevný jako vrstvené dřevo
  • Vysoce ceněné javorové kořenice poskytuje oregon maple.

Výskyt

  • Evropa: od severního Španělska po Irsko, ve Velké Británii, Dánsku a jižním Švédsku, v západním a jižním Polsku, v horách Rumunska a na Balkánském poloostrově, s výjimkou jižní a jihozápadní oblasti Itálie, severní Sicílie, Sardinie a Korsiky
  • V bývalém SSSR jen na západním Kavkaze
  • Dává přednost hlubokým, na minerály bohatým, kyprým a čerstvým půdám, vyhýbá se těžkým hlinitým půdám a chudým pískům a je citlivý na stagnující vlhkost a zaplavování
  • Na pahorkatinách často na svazích a v pramenných oblastech potoků, v pohoří ve vlhkých údolích roklích, vzácněji i v rovinách, příležitostně v lužních lesích
  • Převážně vtroušený nebo ve skupinách, také na volných stanovištích u silnic, v zahradách a parcích

Názvy v ostatních jazycích

Bergahorn, Gemeiner Sborn, Traubenahorn, Waldahorn, Weisser Sborn, Falsche Platane (D); érable (F); maple (GB); javor klen (CZ, SK); acero di Montana (I); javor gorski (YU); sycamore (NL, GB); jawor (PL); paltin de munte (RO); falso platano (E); tisk lönn (S); hegyi juhar (H).

Lexikon dřevin: jasan

Lexikon dřevin: jasan

Popis

Barva: bělové dřevo bělavé, běl široká

  • Jádrové dřevo nažloutlé až načervenale bílé, později světle hnědé, vlivem rozdílně barevných vrstev často nepravidelně pruhované nebo šmouhaté, může mít také zabarvení podobné olivě
  • Tvoří rovněž fakultativní barevné jádro
  • Hranice běle a jádra není vždy zřetelná

Textura: fládrovaná (tangenciální řez), pruhovaná (radiální řez), rýglovaná (radiální řez), kořenicová (tangenciální řez), velmi dekorativní

Jiné údaje:

  • Těžba od stáří 70 až 80 let
  • Pořez je možný do léta a provádí se hůře
  • Řezivo vyskládat do hrání jen venku na vzduchu
  • Dýhárenské dřevo jasanu musí být bezpodmínečně chráněno proti vzniku trhlin
  • U dvojáků a vidličnatých rozvětvení lze při mírném růstu očekávat vytvoření zřetelné pyramidální kresby na dýze
  • Na kamenitých svazích vyrostlé jasanové dřevo je krátkovlákné a křehké, na vlhkých půdách vyrostlé jasanové dřevo je dlouhovlákné a extrémně pružné
  • Jasanové dřevo s hnědým jádrem má stejné pevnostní vlastnosti jako dřevo bez jádra
  • Jasany vyrostlé na vlhkých stanovištích jsou také označovány jako „Wassereschen“ (vodní jasany), na suchých stanovištích jako „Kalkeschen“ (vápencové jasany) a volně vyrostlé jako „Garteneschen“ (zahradní jasany) v protikladu k „Waldeschen“ (lesní jasan)
  • Dřevo jasanu je dobře opracovatelné ručně i strojně, vhodné na podlahy.

 

Výskyt

  • Evropa až střední Rusko, Přední Asie
  • Především na čerstvých až vlhkých půdách, ale docela dobře roste také na kamenitých půdách a suchých vápnitých půdách, suchým pískům se vyhýbá stejně jako stagnující vlhkosti
  • Citlivý na pozdní mrazy
  • Roste v rovinách pahorkatinách, vždy jen přimíšený, jednotlivě nebo ve shlucích, převážně v nížinách a v lužních lesích, často také na volných prostranstvích podél cest, v zahradách a parcích.

 

Názvy v jiných jazycích

Gemeine Esche (D); frkne commun (F); common ash (GB); frassino maggiore (I); jesion (PL); frasin comun (RO); jasan ztepilý (CZ, SK); magas köris (H); essen europees (NL); jesen veliki (SLO); jasen gorski (HR).

Lexikon dřevin: dub

Lexikon dřevin: dub

Dubové podlahy od českého výrobce

Dubové podlahy ze dřeva jsou jednoznačně nejoblíbenějším a nejpoužívanějším druhem dřevěné podlahy na světě. Souvisí to především se skvělými funkčními vlastnostmi dubového dřeva, které je pevné, tvrdé, houževnaté a trvanlivé. Dubové podlahy jsou mimořádně resistentní vůči střídání vlhkosti a oproti jiným druhům dřeva mají velmi dlouhou životnost. Podlahy z dubu jsou také velmi dekorativní, přirozená struktura a specifický odstín dubového dřeva vnáší do interiéru útulnost a hřejivý pocit. Díky širokým možnostem úprav jako je kartáčování, broušení či patinování se dubové podlahy hodí do klasického i moderního interiéru. Dubové dřevo se využívá v celé škále konstrukcí od dvouvrstvé podlahy, třívrstvé podlahy, masívní podlahy, mozaikové parkety, průmyslové mozaiky, lamparkety atp.

 

Popis dubového dřeva

Barva: bělové dřevo nažloutle bílé, běl 2 až 5 cm široká; jádrové dřevo světle hnědé až nažloutle hnědé, tmavne, v čerstvém stavu v závislosti na stanovišti také lehce načervenalé

Textura: Fládrovaná (tangenciální řez), pruhovaná (radiální řez), s nápadnými zrcátky (radiální řez), příležitostně rýglovaná (radiální řez, lesklá (radiální řez), dekorativní.

Jednoleté, tj. dřevo s úzkými letokruhy, je určeno především pro dýhárenské účely; vyhledávané provenience: dub ze Špesartu, slavonský dub; šířka letokruhů odpovídá následujícímu známému označení tvrdosti:

  • < 1 mm = měkké dřevo,
  • 1 až 2 mm = poloměkké dřevo,
  • 2 až 3 mm = středně tvrdé dřevo,
  • > 3 mm = tvrdé dřevo,

což ovlivňuje opracovávání; je potřebné zimní kácení a intenzivní ochrana kulatiny; pořez bez kůry; doporučuje se pečlivé urovnání do hrání, ochrana čel a zabránění přístupu vody (nebezpečí vzniku tříslových skvrn); na trhu se lze setkat také s dýhou s pyramidální a kořenicovou texturou pro cenné vnitřní vybavení staveb; pro evropské dřevařství má význam asi 20 až 30 druhů červených a bílých dubů; Portugalsko je největším pěstitelem korkového dubu na světě (67 000 ha!).

 

Výskyt

  • Evropa až Malá Asie
  • oba duby chybí ve střední a severní Skandinávii, téměř v celém Finsku, západním, středním a jižním Španělsku
  • oba duhy rostou převážně v listnatých smíšených lesích, také na volných prostranstvích, často na loukách a v parcích, vzácněji u cest
  • nehojnější výskyt v Evropě je ve Francii+ jeden z nedůležitějších evropských druhů listnatého dřeva
  • světlomilné stromy, dožívající se vysokého stáří (500 až 800 let).

 

Názvy v ostatních jazycích

Eiche (D); european oak (GB, USA); europees eiken (NL); Quercus robur: chêne péndoncule (F); dub letní (CZ, SK); farnic (I); hrast luznjak, hrast poletni (HR/SLO); dab szypulkowy (PL); stenat pendunculat (RO); kocsányos tölgy (H); Quercus petraea: chêne rouvre (F); dub zimní (CZ, SK); dab nezszpulkowy (PL); gorun (RO); kocsanytalan tölgy (H).

Příprava podkladu pod TERASU

Příprava podkladu pod TERASU

Příprava podkladu pod venkovní dřevěné a WPC terasy

Podklad pod dřevěné nebo WPC terasy musí být rovný a pevný, to jest beton, stará dlažba nebo udusaný štěrk, nejlépe ohraničený obrubníky tak, aby se v průběhu let nesesouval. Důležité je, aby byl zajištěný odtok vody.

 

Dřevěné i WPC terasy se vždy instalují na podkladové rošty, minimální tloušťka roštu je 25 mm, optimální rozměr podkladního hranolu je 42×70 mm. Lze montovat i přímo na kovovou konstrukci (pozink, nerez) samořeznými vruty.

 

Nedoporučuje se instalovat terasy přímo na geotextilie, které zadržují vlhkost, a mohou způsobovat zahnívání a nepříjemný zápach. Pokud chcete použít geotextilii nebo folii proti prorůstání plevelu, dejte ji pod štěrk.

 

Nejvhodnějším řešením podkladu pod dřevěné nebo WPC terasy je štěrkový nebo betonový podklad. U WPC teras se pokládka na štěrk prodražuje, většina WPC hranolů nemá nosnost, je třeba použít hranol z hliníku aj. kdy cena šplhá i k 380 Kč/bm (spotřeba na 1 m2 cca 3 bm, to jest 1 140 Kč na 1 m2 terasy jen za hranoly!). U WPC materiálů se vyplatí investovat do betonového podloží. 

 

Beton – zde není co řešit, důležité je dbát na min. 1-2% spád kvůli odtoku vody. Pokud kladete podkladní hranoly proti směru spádu, je dobré pod ně použít 3 mm plastové podložky, které zajistí odtok vody. 

Štěrk – nejpoužívanější podklad. Ideální hloubka výkopu je cca 25-35 cm, na dno výkopu je dobré vložit geotextilii nebo propustnou folii, aby se zabránilo prorůstání plevele. Ideální výška spodní vrstvy je 20-30 cm,  použijte ostrý štěrk frakce 16/32, zhutnit každých 10 cm velkou vibrační deskou s hutnící silou 20 kN , poslední vrstvu  5-10 cm použijte jemnější štěrk s frakcí 4/8 a opět důkladně zhutnit. Celá plocha se musí důkladně zhutnit po vrstvách  a vyrovnat, aby na ní nosné rošty ležely celou plochou. Dlaždice na štěrku pod hranoly mají své opodstatnění pouze v případě, že jsou použity aretační terče .. Hranoly by měly být v celé  délce  zahrábnuty ve štěrku, toto je nejstabilnější podklad. 


Zhutněný štěrkový podklad připravte do výšky 3-4 cm od požadované finální výšky terasy (podkladní hranol 42 mm, prkno 21 nebo 25 mm, tj. celkem 63 až 67 mm, 2-3 cm se počítají na zahrábnutí a uložení hranolů tak, aby celá terasa byla stabilní). Ohraničení terasy 5 cm obrubníky je ideální, podle směru pokládky lze obrubník „přejet“ prkny nebo obrubníky vyřezat pro čistý detail a napojení např. na trávu – viz foto.

Podklad pod terasy dřevěné

Vzdálenost podkladových roštů by měla být 40 až 50 cm od sebe dle tloušťky, šířky a typu materiálu.

 

Pokud montujete dřevěnou nebo WPC terasu bez viditelných vrutů pomocí klipů nebo ukotvení z boku, dodržujte maximální rozteč podkladních hranolů 35-40 cm. Při větších roztečích je fixace nedostatečná a může docházet k uvolňování a kroucení prken. 

 

Podkladní hranoly pod terasy by měly být z tvrdého a odolného dřeva. Toto je dobré mít na paměti i u modřínu, kdy po cca 5 letech může dojít k vyhnívání dřeva okolo vrutů a jejich uvolňování. Pokud přesto použijte podkladní hranoly z měkkého dřeva, naimpregnujte je a použijte delší vruty (6×70). U WPC dutých profilů položených na štěrk použijte rovněž dřevěné hranoly nebo hliník. Duté hranoly se mohou při zahřátí lehce zdeformovat, a i při minimálním pohybu podkladu zkopírují vzniklé nerovnosti.

 

Prohlédněte si naši nabídku venkovních teras zde.

Údržba, technické a záruční podmínky dřevěných teras

Údržba, technické a záruční podmínky dřevěných teras

SPEKTRUM BAREV

Massaranduba, Garapa, Massaranduba, Cumaru a Ipe jsou listnaté exotické dřeviny s přirozenou oblastí výskytu na severu Jižní Ameriky. Z jihovýchodní Asie se dováží dřeviny Bangkirai, Kempas, Merbau a Teak. Přirozenou vlastností exotických dřevin je velká barevná různorodost v rámci jednoho druhu dřeva, případně jednoho kusu terasového prkna. Počínaje u světlých hnědavě žlutých odstínů až po tmavě červeno-hnědé barvy.  Textura je v některých případech díky točivosti vláken lehce pruhovaná se slabým leskem (viz. údržba teras). Ve dřevě se mohou vyskytnout otvory od hmyzu (vyskytuje se převážně u dřeviny Bangkirai). V tomto případě se jedná o výletové otvory škůdce v čerstvém dřevu, který napadá živý strom. Již po pokácení tento škůdce uhyne. Neexistuje proto žádné nebezpečí dalšího napadení nebo přeskočení na jiné dřevo. Tyto malé “pinnholes” – cestičky od hmyzu neovlivňují trvanlivost nebo statické vlastnosti. Vyskytující se otvory je třeba akceptovat. V souvislosti s transportem může také dojít k vytvoření lehké plísně na povrchu, která vznikne přepravou zboží v uzavřených kontejnerech několika klimatickými zónami. Tato povrchová plíseň nemá žádný vliv na mechanické vlastnosti dřeva ani ho jinak neznehodnocuje. Okartáčováním nebo lehkým přebroušením ji lze snadno odstranit. 

Rozdíly/bobtnání a sesychání dřevin

Dřevo je přírodní materiál, který „pracuje“. Proto může pod vlivem klimatických změn ročních období dojít ke změnám v rozměrech dřevěných profilů v tloušťce a zejména šířce (až o 10%). Toto bobtnání a smršťování dřeva by mělo být zohledněno při Vašem projektování, obzvláště je třeba toto konstrukčně zohlednit u terasových prken. V úvahu je třeba brát stanovené celkové radiální a tangenciální sesychání a bobtnání exotických dřevin (podrobnosti si vyžádejte u našich prodejců, nebo je získáte v odborné literatuře (Lexikon dřeva Rudi Wagenführ). Ze dřevin, které se v největší míře používají pro venkovní dřevěné terasy nejvíce pracuje dřevina „Massaranduba“ (sesýchání a bobtnání v tangenciálním směru až cca 10%), u které je obzvláště důležité zvolit správně dilatační spáry mezi jednotlivými terasovými prkny.

 

Terasové dílce jsou řezány s různou orientací k ose kmene, tangenciálně, radiálně ale i poloradiálně, což má vliv na sesychání v rozměrových procentech, a tudíž dochází vždy k jiným rozměrům ve spárách mezi jednotlivými prkny i přesto, že byla položena se stejnou dilatací. To je viditelné zejména u dlouhých prken. Z těchto důvodů je nutné jednotlivá terasová prkna až do doby instalace neponechávat volně, ale naopak skladovat pevně stažená a zatěžkaná, jelikož jsou tvarové změny z výše uvedených důvodů velmi pravděpodobné. Intenzita tvarových změn na jednotlivých terasových prknech je proměnlivá v důsledku polohy prkna v kmeni a známé heterogenitě dřeva. 

Deformace , tvorba trhlin 

Exotické dřeviny mají hustotu 900-1200 kg/m3,  jednotlivé kusy dřevěných dílců mohou vykazovat rozdílnou hustotu a tudíž i rozdílnou hmotnost. Důvodem je pro rostlý materiál zcela přirozená variabilita vlastností plynoucí z podmínek, kterým je v průběhu růstu vystavena (tzv. heterogenita dřeva). Uváděná hustota dřeva konkrétních druhů je nejčastější průměrná, není však vyloučeno, že některá terasová prkna budou vykazovat objemovou hmotnost mimo tento interval.

 

Nahodile dochází ke střídavě točivému růstu. Toto musí být akceptováno, protože to patří k přírodním vlastnostem dřeva. Dřevo musí být bezprostředně po uvolnění od transportních stahovacích pásků ihned namontováno na předem připravený rošt. Pokud dojde k uvolnění stahovacích pásků svévolně bez toho, aby byla ihned provedena montáž, a přitom dojde k deformaci dílců zkroucením, nebude v takovém případě dřevo nahrazeno! Stejným způsobem musí být dílce i skladovány před montáží tzn. vždy proložené a pevně stažené páskou nebo minimálně zatěžkané.

 

Všechny dřeviny instalované v exterieru mají sklon k vytváření trhlin zejména  na koncích čel a tyto nemohou být předmětem reklamace. Díky rozdílnému chování ploch a konců čel při schnutí je to zcela normální. Aby se trhlinám co nejvíce zabránilo, je vhodné provádět 1 – 2x ročně ošetření teras olejem – viz. návod na údržbu. 

 

Výše uvedené body popisují charakteristiku dřeva dle uvedené normy, podle které výrobce třídí a dodává terasové dřevo. Tyto podmínky se udávají pro okamžik dodání, aby nebyla instalována prkna ve zjevném rozporu s technickou normou. Výsušné trhliny tvořené v průběhu užívání jsou pro dřevo v exteriéru charakteristické a přirozené a jejich intenzita se liší pouze konkrétními podmínkami, druhem dřeviny atd. Nikdy je nelze vyloučit již z principu základních vlastností dřeva, kterými jsou anizotropie, heterogenita a hygroskopicita. Lze je do určité míry korigovat pravidelným ošetřováním, tj nátěrem 1-2x ročně.

 

Obsažené látky – prosakování na povrch

 

Všechny exotické i jehličnaté dřeviny si uchovávají svou trvanlivost díky velkému množství  olejnatých  látek a pryskyřic. Tyto obsažené látky z části prosakují na povrch během první fáze vystavení povětrnostním podmínkám a mohou být vyplaveny deštěm. Vyplavené látky mohou způsobit vznik barevných skvrn na stavebních materiálech – na omítce, cihlách, kameni. V souvislosti s tím je třeba příslušně chránit ostatní konstrukční díly (omítka, dlažba, bazény atd.…), protože se každá obsažená látka dá odstranit pouze velmi těžko nebo vůbec. 

V případě znečištění okolních stavebních částí vlivem látek obsažených ve dřevině Bangkirai, Merbau, Massaranduba a ostatních dřevin, které jsou vlivem vystavení povětrnosti samovolně vyplavovány ze dřeva, použijte k vyčištění kyselinu šťavelovou (v poměru 1 : 25) nebo čistěte zředěným ditionanem sodným (v poměru 5 -10%). Doporučuje se vyzkoušet čištění nejdříve na málo viditelném místě a v případě uspokojivého výsledku přistoupit k čištění viditelného znečištění.

Tvorba skvrn


Na všech dřevinách se  vytváří příležitostně už při transportu a při užívání různé viditelné skvrny (skvrny od vody, rzi, nečistot, prachu…). Tomu nelze nikdy  zcela zabránit a dost často je i těžké určit příčinu. Mechanickému poškození se zkouší maximálně zabránit těžkým exportním balením. Na základě vysoké vlhkosti vzduchu dochází příležitostně k rezavění ocelových pásků. Tato rez se snadno odstraní povrchovým přebroušením. Zpravidla se vyskytuje toto zabarvení na podélných hranách prken, v menší míře na ploše dílců. 

 

VLASTNOSTI A ÚDRŽBA DŘEVĚNÝCH TERAS

Veškeré terasové dřeviny dodáváme dosoušené na vlhkost 14 – 18%, tím je zajištěna stabilita a omezeno sesychání. Omezeno neznamená vyloučeno, prkna samozřejmě reagují na vlhkostní podněty a mění svůj objem, tím mohou vznikat i drobné praskliny a třísky. Tato drobná poškození je možné jednoduše obrousit a naolejovat. Nezapomínejte na ochranný nátěr, tím zabráníte zejména v zimním období vnikání vody do dřeva a následnému zmrznutí které má za důsledek rozpraskání a tvorbu třísek. Tyto třísky lze u dřevin s hladkými póry jako je například Garapa, Teak nebo Ipe, lehce vybrousit, nebo vyměnit část prkna.

Venkovní dřevěné terasy a dřevo vystavené povětrnostním vlivům, zejména slunečnímu záření a dešti vykazuje po určité době barevné změny svého povrchu. Jedná se o změnu barvy dřeva do šedo stříbrné barvy, která se projevuje dle intenzity slunečního záření a deště již v průběhu několika měsíců. Jde o rozpad vrchní vrstvy dřeva a jeho stavebních prvků ligninu a celulózy vlivem působení povětrnosti a UV slunečního záření.
Tento jev se projevuje u všech dřevin bez rozdílu, pouze u tmavých dřevin je efekt šednutí viditelný rychleji než u světlých dřevin. Tuto tenkou zešedlou vrstvu lze odstranit mechanicky. Při působení vlhkosti se šedá zvětralá patina projevuje zbarvením do černa a s postupným vysycháním dřeva opět vrací do šedého odstínu.

Další možnou barevnou změnou dřeva je efekt černání povrchu. Černání povrchu se projevuje častěji u vodorovných ploch vystavených povětrnosti, u kterých dochází k snazšímu usazování nečistot, působení prachových částic a spadu. Černání dřeva je způsobené pozvolným prostupováním nečistot společně se zvýšenou vlhkostí makropóry do dřeva, kde dochází k jejich usazování. Současný světový trend přírodních ochranných terasových nátěrů nechávající dřevo s otevřenými póry, umožňujících přirozené vysychání, nezamezí prostupování prachových částic, ani zvětrávání dřeva. Odstraňování začernání dřeva je možné provádět slabým roztokem kyseliny šťavelové, nebo mechanicky zbroušením povrchu.

Další příčinou černání je kontakt dřeva s korozivními kovy. Kovové částice či kovový prach společně s působením vlhkosti vytváří na dřevě modro černé skvrny. Častým případem je použití nevhodného spojovacího materiálu nebo zanešení kovového prachu z řezání či broušení kovů na povrch dřeva. Snaha odstranění korozivních skvrn pomocí chemických odstraňovačů šedi není obvykle účinná a je nutné přistoupit ke zbroušení povrchu dřeva. Použití ochranných nátěrů dřeva nezamezuje tvorbě korozivních skvrn.
Odstraňování zvětralého povrchu či začernání dřeva vlivem nečistot pomocí chemického odšeďovacího přípravku je účinně pouze do té doby, než zvětrání pronikne více do hloubky dřeva. Účinnost ostranění šedi pomocí chemických odšeďovačů je obvykle do 2-3 let dle druhu dřeva. Poté již bývá variantou zbroušení povrchu dřeva. 

Údržba dřevěných teras

Terasy z tropických dřevin určené pro venkovní použití jsou velmi odolné, přesto je nutné provézt ihned po montáži prvotní ochranný nátěr. Dále doporučujeme pravidelné natření dřevěné terasy vhodnými olejem v intervalu 1-3 roky. Prodloužuje se tím životnost dřeva, zabraňuje vzniku prasklin a oddaluje šednutí, které je přirozené pro všechny dřeviny vystavené venkovním vlivům.

 

Obsažené látky – prosakování na povrch

Všechny exotické i jehličnaté dřeviny si uchovávají svou trvanlivost díky velkému množství  olejnatých  látek a pryskyřic. Tyto obsažené látky z části prosakují na povrch během první fáze vystavení povětrnostním podmínkám a mohou být vyplaveny deštěm. Vyplavené látky mohou způsobit vznik barevných skvrn na stavebních materiálech – na omítce, cihlách, kameni. V souvislosti s tím je třeba příslušně chránit ostatní konstrukční díly (omítka, dlažba, bazény atd.…), protože se každá obsažená látka dá odstranit pouze velmi těžko nebo vůbec. 

V případě znečištění okolních stavebních částí vlivem látek obsažených ve dřevině Bangkirai, Merbau, Massaranduba a ostatních dřevin, které jsou vlivem vystavení povětrnosti samovolně vyplavovány ze dřeva, použijte k vyčištění kyselinu šťavelovou (v poměru 1 : 25) nebo čistěte zředěným ditionanem sodným (v poměru 5 -10%). Doporučuje se vyzkoušet čištění nejdříve na málo viditelném místě a v případě uspokojivého výsledku přistoupit k čištění viditelného znečištění.

Tropické dřeviny mají velkou hustotu dřeva a některé obsahují značné množství pryskyřic (nejvíce Merbau a Massaranduba), proto při nátěru může dojít k nerovnoměrnému vsakování oleje a schnutí těchto míst trvá déle v závislosti na povětrnostních podmínkách. Tam, kde je nasycení pryskyřicemi největší se olej prakticky nevsakuje a mohou se tvořit fleky, které po zešednutí celé plochy (cca 2 roky) zmizí. Dřevo je v exteriéru vystaveno extrémním  výkyvům vlhkosti, teploty, přímému slunečnímu záření, v drážkách zůstává stát voda. Tyto faktory vedou k nižší životnosti povrchové úpravy, kterou doporučujeme 1xročně obnovovat.

 

Všeobecné obchodní podmínky hoblovaná prkna exteriér – terasy 

Kvalita:

 

Všechny dřeviny dodáváme v nejlepším dostupném třídění A/B, mezinárodní označení je FAS (first and second quality, přičemž 80% je deklarováno jako kvalita A, 20% kvalita B s možností výskytu drobných suků nebo trhlin, dírek od hmyzu).

 

Terasová prkna dodáváme vysušená na 14-18%, označení sušení KD, tedy ideální vlhkost pro exteriér. Z důvodu vyššího rizika sesychání a kroucení nedodáváme materiály v provedení AD.

 

  • AD – Air dried – pouze vzduchosuché, obvyklá vlhkost 20-28%

  • KD – Kiln dried – sušené v komoře na 16% +/- 2%

Kvalitativní znaky, životnost

 

Jedná se o hoblovaná prkna do exteriéru, která jsou vystavena v průběhu roku extrémním změnám teploty a vlhkosti, proto je nutné počítat s běžnými znaky stárnutí tohoto přírodního materiálu (sesychání a bobtání až 5% objemu, možnost kroucení vlivem nerovnoměrného růstu některých prken, drobné trhliny atd.).  

 

Dodáváme tropické dřeviny v nejvyšších třídách trvanlivosti 1 a 2 a sibiřský modřín.

 

Klasifikace přirozené trvanlivosti dřevin je založena na klasifikaci dřevin dle normy DIN EN 350-2 na základě studií odolnosti. Několik let byly pozorovány druhy dřeva se stykem s půdou a vodou, při napadení houbami, napadení hmyzem a odolnosti proti povětrnostním vlivům a změny zadokumentovány. Klasifikace rozpoznává pět tříd přirozené trvanlivosti dřeva. Rozdělení se zakládá na odolnosti jádra při napadení dřevokaznými plísněmi:

 

  • Třída 1velmi trvanlivé – více než 25 let: Teak Burma, Cumaru, Ipe, Tatajuba

  • Třída 1-2velmi trvanlivé – více než 20 let: Massaranduba, Merbau, Garapa, Iroko

  • Třída 2trvanlivé – 15 až 25 let: Cedr, Teak Java, Bangkirai, Garapa, Kapur, Kempas, Akát, Dub letní, WPC – dřevoplastové terasy

  • Třída 3mírně trvanlivé – 10 až 15 let: Douglaska, Sapeli, Sibiřský modřín, Keruing, Borovice thermo

  • Třída 4: slabě trvanlivé – 5 až 10 let: Borovice, Smrk ztepilý, Jedle, Modřín

  • Třída 5: netrvanlivé – Smrk sitka, Buk, Bříza, Habr, Olše

Skladování

Prkna jsou u dodavatele skladována v paletách s proložením a stažením.  Po transportu doporučujeme materiál co nejdříve zpracovat nebo opět kvalitně uskladnit s proložením a stažením, nejlépe na suchém a stinném místě.

Montáž

– využijte zkušeností profesionálních firem s praxí a zkušenostmi při přípravě podkladu a odborné montáži

– při montáži svépomocí dodržujte pravidla viz Příprava podkladu a montáž

Údržba olejovaných a lakovaných dřevěných podlah

Údržba olejovaných a lakovaných dřevěných podlah

Dřevo je přírodní materiál, který reaguje na změny okolního prostředí zejména vlhkosti a teploty. Podlahu můžete bez obav vytírat vlhkým, dobře vyždímaným hadrem. Dbejte, aby hadr byl opravdu dobře vyždímán, protože přímý kontakt s vodou by mohl způsobit nežádoucí dilataci, jež vede k popraskání povrchové vrstvy laku a trhání jednotlivých lamelek. Podobné účinky může mít vysoká relativní vlhkost vzduchu, zejména v novostavbách. Proto se snažte uchovat v místnosti relativní vlhkost vzduchu v rozmezí 40 – 60 %. Tato hodnota je vhodná nejen pro parkety, ale je též optimální pro lidské zdraví.

Vlhkost vzduchu a teplota

Snažte se uchovat v místnosti relativní vlhkost vzduchu v rozmezí 40-60 %. Tato hodnota je vhodná nejen pro parkety, ale je též optimální pro lidské zdraví.

 

Také nízká relativní vlhkost vzduchu dřevěné podlaze neprospívá. Toto nebezpečí vzniká zejména v zimním období v topné sezóně, kdy relativní vlhkost vzduchu klesá v místnostech často pod 30 %. Potom dochází k sesychání a tvorbě trhlinek mezi jednotlivými lamelami. Vysvětlení tohoto jevu je jednoduché. Dřevo na parketách je vysušeno na vlhkost 8 %. Nižší vlhkosti nelze technologicky dosáhnout, protože i dřevo vysušené na vlhkost 6 % nabírá při zpracování vzdušnou vlhkost zpět na cca 8 %.

 

Obsah vázané vody ve dřevě (tj. vody, kterou nelze dalším sušení odstranit), je závislý na druhu dřeva a činí 4-6 %. Při extrémně nízké relativní vlhkosti vzduchu (pod 30 %) dochází k dalšímu vysychání dřeva a následné tvorbě trhlin. Proto doporučujeme udržovat relativní vlhkost vzduchu 40-60% a teplotu 15-25 °C.

Jak předejít rychlému opotřebení podlahy

Parkety je vhodné přibližně 1 – 2 x ročně ošetřit přípravkem NAPLANA. Tento přípravek doplní olej a vytvoří na povrchu tenký ochranný film. Tím se snižuje otěr povrchové vrstvy a prodlužuje životnost povrchové úpravy. U barvených povrchu obzvláště doporučujeme NAPANU aplikovat ihned po montáži.

Dřevo, stejně jako laminátová nebo vinylová podlaha mění vlivem UV záření barvu, některé dřeviny světlají, jiné tmavnou, lamináty a vinyly na světle tzv. vyšisují. Proto doporučujeme vždy po cca roce při použití předložek a koberečků jejich přemístění. Květináče nepokládejte přímo na podlahu, i zde zůstanou po čase barevně odlišná místa. Pro tyto účely je možné použít nízké trojnožkové stojánky.

Nohy stolů, židlí, skříní atd. je nutné podlepit měkkým materiálem (filz, starý koberec, atd.), aby nedošlo k poškrábání laku. Poškrábání může způsobit rovněž písek nebo drobné kamínky. U kolečkových kancelářských židlí použijte podložky, např. z PET.

Při běžném čištění (vytírání) přidávejte do vody přípravek k odstranění nečistot (Biofa Nacasa), v žádném případě však běžné agresivní saponátové přípravky. Vždy se poraďte se svým dodavatelem.


Tyto pokyny jsou všeobecně platné pro všechny druhy dřevěných parket.


Dřevěné plovoucí a masivní parkety s povrchovou úpravou lněným vytvrzovacím olejem ošetřujeme obdobně jako dřevěné podlahy lakované. Pro standardní čištění podlah (běžný úklid) tedy dobře vyždímaným hadrem, roztokem vody a NEUTRÁLNÍHO podlahového mýdla (NACASA) v poměru 50 ml přípravku: 8 litrům vody. Nepoužívejte vyšší koncentraci mýdla, zabráníte tím předčasnému „stárnutí a vymytí“ povrchu. Skvrny, rýhy od podpatků a velké nečistoty odstraníte lokálně neředěným přípravkem podlahového mýdla.


Dřevěné plovoucí a masivní parkety s povrchovou úpravou vysokozátěžovým vytvrzovacím olejem nebo UV olejem ošetřujeme roztokem neutrálního mýdla. Pro standardní ošetření (běžný úklid) tedy dobře vyždímaným hadrem, roztokem vody a neutrálního podlahového mýdla.

Většina našich podlah je povrchově upravena vysokozátěžovým olejem Biofa, proto vám doporučujeme čisticí prostředek Biofa Nacasa. Návod k použití: Na 10 litrů vody 1/2 víčka (10-15 g). Podlaha se vytírá dobře vyždímaným, pouze vlhkým hadrem nebo mopem. V případě potřeby se předem provede suché čištění.

Dodržením těchto zásad si Vaše parkety uchovají dlouho svou kvalitu a životnost.

Pravidelné přeolejování parket

Parkety je vhodné přibližně 1x za 10 let doolejovat ošetřovacím olejem. Tímto jednoduchým postupem dojde k oživení povrchu a vaše podlaha bude vypadat opět jako nová. V případě že se do údržby podlahy nechcete pouštět sami, nabízíme vám přeolejování a přeleštění podlahy v ceně 150 Kč/m2.


Když už dojde k opotřebení podlahy

Žádný povrch podlah není věčný, výjimkou nejsou ani dřevěné podlahy a parkety. Časem se tedy nevyhnete jejich broušení. Broušení parket je nedílnou součástí dlouhodobé péče o podlahy, které jim vrací lesk a obranyschopnost před mechanickým poškozením a ztrátou pevnosti. Renovace parket je však činností, kterou byste si bez proškolení neměli provádět sami. Důvodem je nejenom nutná dávka manuální zručnosti a přesnosti, ale také náklady na zapůjčení potřebného vybavení. Vzhledem k cenám za broušení parket profesionály nemá smysl spoléhat v tomto případě na sebe.

Broušení parket

Broušení parket

K broušení parket je obvykle třeba přistoupit jednou za 10-20 let, když povrch jeví známky vážnějšího opotřebení a dřevo ztrácí svoji původní barvu. Přebrousit si dřevěnou podlahu můžete i sami, můžete si pozvat šikovného živnostníka nebo oslovit větší podlahářskou firmu, přičemž kvalita práce poroste pravděpodobně v tomto uvedeném pořadí.

Tip: Chystáte se nám zavolat kvůli renovaci parket? Budeme potřebovat vědět velikost plochy, dále původní povrchovou úpravu a pokud možno i použitou dřevinu. Vše ostatní si zjistíme při zaměření.

Kdy a proč se do broušení parket pustit

K poškození dřevěné podlahy zpravidla dochází mechanicky, kdy vznikají různé rýhy a vrypy (pády předmětů, stěhování nábytku, drápy domácích mazlíčků), změnami vlhkosti a teploty (praskliny a spáry), dále působením slunečních paprsků (žloutnutí laku, barevné změny dřeva), ale třeba také vodou, kdy dochází k tvorbě tmavých fleků. Broušení a renovace parket pak v některých případech dokáže smazat vrásky času a vrátit původní švih podlahy, jako by byla nová.

Ve velké většině případů stačí k odstranění poškozené vrstvy broušení parket do hloubky 1 mm.

Postup broušení parket

Broušení podlahy probíhá ve třech etapách – nejprve hrubé, pak střední a nakonec jemné broušení. Každý krok má svoje opodstatnění a žádný nelze vynechat. Už u broušení se výrazně projevuje zkušenost a použitá technika. Řada chyb v postupu broušení parket navíc vynikne až v okamžiku nanesení laku, a to už bývá pozdě něco měnit. Aby celý proces broušení a renovace parket nevyšel vniveč, chce to opravdu hodně zkušeností, ne jen zápal a dostatečnou zručnost. V případě broušení podlahy svépomocí je tak lepší místo návodu na broušení parket vyhledat odborníka a požádat o rady, jak postupovat.

Jak brousit parkety

V případech, kdy ani broušení parket do hloubky 3 mm neodstraní vady (hluboké vrypy, černá místa po vodě), je žádoucí poškozená místa vyměnit za nové parkety. Vzhledem k tomu, že výměna části parket za nové se ideálně provádí ještě před začátkem broušení, je to opět pohled odborníka na poškozená místa, který by měl zásadním způsobem ovlivnit postup další práce a ušetřit tak čas i peníze. Před broušením parket je také vhodné vyhledat půjčovnu strojů na broušení parket, ruční renovace podlahy je velmi náročná a ne tak účinná. Dobrým pomocníkem na broušení je stroj na broušení parket na velké plochy, na drobné úpravy pak kotoučová bruska.

Kdy broušení parket nepomůže

Parkety poškozené do hloubky, prasklé, nebo zkroucené vlivem většího množství vody, je zpravidla potřeba vyměnit za nové. Poškozená místa u stěn je možné snadno přeskládat a vyměnit, uprostřed místnosti je proces výměny složitější a zahrnuje i řezání. I komplikované výměny většího počtu parket by ale po přebroušení parket a nanesení povrchové vrstvy neměly být patrné.

V některých případech se pronikající voda nezastaví a samotná renovace parket by nebyla dostatečným řešením. Poškozená může být i nivelační stěrka, OSB desky nebo rošt podlahy, někdy i samotná izolace podlahy. U rozsáhlejších škod na podlaze je konzultace s odborníkem nezbytná a rekonstrukce dřevěné podlahy probíhá kompletním rozebráním, výměnou všech poškozených částí za nové a opětovnou pokládkou.

Kdy je místo broušení a renovace parket lepší položit novou podlahu

Situace, kdy stará dřevěná podlaha nestojí za renovaci, jsou značně individuální. Příčinou může být například rozsáhlé poškození vodou, ale třeba i potřeba nahradit nevýrazné parkety líbivějším modernějším vzorem, nebo například instalace intarzované podlahy (mozaikové podlahy) do historického nebo historizujícího interiéru. Pokud máte určité pochybnosti, jestli dřevěnou podlahu renovovat výměnou vadných dílů a broušením, nebo už vyjde prakticky nastejno nechat si položit novou a se zárukou, nebojte se vyžádat si nezávazné posouzení našimi pracovníky.

Cena broušení parket

Hledáte odborníky na profesionální broušení parket? Kontaktujte nás, cena za broušení parket je pohyblivá v závislosti na míře znehodnocení podlahy a dalších okolnostech.

Základní třídění vrstvených dubových podlah

Základní třídění vrstvených dubových podlah


Základní třídění dřevěných dubových podlah:

Natur: čistá prkna téměř bez suků, přirozená barevná rozdílnost.
* jsme schopni dodat i materiál SELECT – více na dotaz

Rustikal: prkna se suky jak zdravými tak tmelenými a to až do velikosti 25% šířky lamely. Z velké části je velikost suků 5-10% šířky lamely.

Grand Rustikal nebo Country: větší suky tmelené i zdravé, praskliny a to i větší a tmelené, větší barevná rozdílnost.

 

* Sami vyrábíme část našeho sortimentu, proto dokážeme vyhovět v případě konkrétního třídění, postararšení podlah, stopy po hmyzu, velký výskyt běle apod..

** dřevo je živý materiál a žádná text ho přesně nevystihne, proto rádi zašleme fografie konkrétních podlah, ale nejraději Vás uvidíme u nás na prodejně.

Zateplení podlahy se vyplatí ve všech směrech

Zateplení podlahy se vyplatí ve všech směrech

Tepelné úniky přes podlahu musí mít svůj logický základ – jde o byty nebo starší domy s nezateplenou podlahou, kde teplo uniká do základů, sklepa nebo studených suterénních prostor. Před zateplením podlahy je dobré si vše dobře promyslet:

Jedním z klíčových parametrů pro rozhodování je vůbec zjištění, jestli je možné podlahu zateplit. Se zateplením se totiž podlaha zvyšuje, a některé realizace toto zvýšení neumožňují (izolace se tam zkrátka nevejde). Poraďte se proto s odborníky, zda je možné vůbec uvažovat o zateplení.

Volba izolačního materiálu

Při volbě izolačního materiálu je důležité se zamyslet nad budoucností podlahy a okolnostmi, které v místnosti panují. Je zapotřebí vzít v potaz vlhkost, možnosti zvýšení podlahy nebo instalaci podlahového topení. V této závislosti je na doporučení odborníka výběr použitých materiálu na zateplení podlahy:

  • EPS desky – zateplení podhledu nevytápěné místnosti
  • Desky z minerální vlny – nehořlavé a vysoce paropropustné, na druhou stranu mají vyšší nasákavost. V kombinaci s polystyrenem dojde ke zlepšení akustických vlastností.
  • Izolační desky do podlahy – používají se v případě, že není mnoho prostoru na zvýšení podlahy (podlaha se zvýší pouze o 2 až 4 centimetry). Desky z polyuretanu s hliníkovou fólií navíc zabraňují dalším únikům tepla

V případě instalace podlahového vytápění je nutné zvolit dostatečnou tloušťku izolace (alespoň 16 cm). Izolační materiál se vkládá přímo pod vytápěnou vrstvu (nikoli pod podhled).

Tloušťka izolačního materiálu

Tloušťka zateplení podlahy je samozřejmě libovolná, existují ale normy na součinitele prostupu tepla, kterých by mělo být docíleno u různých typů stavby a okolností. Norma ČSN 730540-2 Tepelná ochrana budov deklaruje součinitel prostupu tepla (W/m2.K) – minimální, doporučený, pro pasivní domy a nízkoenergetické stavby.

Norma např. definuje hodnoty součinitele prostupu tepla pro podlahy nad sklepem s nevytápěným prostorem:

  • Běžné stavby (minimální = 0,6; doporučený = 0,4)
  • Nízkoenergetické stavby a pasivní domy (minimální = 0,3; doporučení = 0,2)

Pokud bychom zateplovali takovou podlahu polystyrenem, byla by tloušťka izolace při těchto hodnotách následující:

  • Běžné stavby = 8 cm (resp. 10 cm pro doporučenou hodnotu U)
  • Nízkoenergetické a pasivní domy = 16 cm

U zateplování podlah v bytech a domech s nepodsklepeným prostorem je nutné zvážit, zda podlahu zcela nevyměnit, a provést sanační opatření, která odstraní všudypřítomnou vlhkost (instalace hydroizolační vrstvy). V případě, že je problém vlhkosti vyřešen, je možné přistoupit k samotnému zateplení podlahy, obvykle se zatepluje na betonovou desku s hydroizolací, položí se polystyren, který se zaleje cca 6 cm silnou vrstvou betonu.

Normy součinitele prostupu tepla pro zateplení podlah v bytech a domech s nepodsklepeným prostorem, v případě použití EPS desek:

  • Běžné stavby, 10 cm silné desky (minimální = 0,45; doporučený = 0,3)
  • Nízkoenergetické stavby a pasivní domy, 20 cm silné desky (minimální = 0,22; doporučení = 0,15)