Lexikon dřevin: ořech americký

Popis

Barva: bělové dřevo šedobílé až načervenale bílé, běl úzká až široká (5 až 10 cm); jádrové dřevo má podle stanoviště velmi variabilní barvu, je světle až tmavě hnědé, také šedé jako myš, často tmavě žilkované, má rovněž našedlé, načervenalé a nafialovělé složky

Textura: vlivem uspořádání pórů fládrovaná (tangenciální řez), pruhovaná (radiální řez), také plamenitá (tangenciální řez), rýglovaná (radiální řez), kořenicová (tangenciální řez), ale i drapé a pyramidální, velmi dekorativní.

Jiné údaje:

• Ořech bývá zpravidla vykopán i s pařezovou částí
• Z kmenů s výraznými kořenovými náběhy lze získat krátké, ale dobře prokreslené, cenné „hlavové“ dýhy
• Uskladnění kmenů až do opadu kůry má všeobecně vliv na zlepšení barvy a především na vyrovnání barvy mezi bělovým a jádrovým dřevem; zajištění ořechových výřezů je dnes již obtížné
• Náhradní a zaměnitelná dřeva jsou bété, dibetou, kokko, imbuia, ořech australský, mutenye, boiré, tchitola, ntene, dao, ovangkol, indian laurel, canalete, limba (s tmavým jádrem), louro preto, peterebi
• Dřevo je dobře opracovatelné všemi nástroji; metody přípravy prizem pro krájení; jednoduché půlení, křížové dělení, dělení na čtvrtě pro radiální nebo pro tangenciální řez; výřezy s kořenicovými boulemi se loupají převážně excentricky.

Výskyt

• Střední, západní a jižní Evropa (východní Středomoří), kultivován v Malé Asii, severní Africe, severní Indii a Číně
• V oblastech opadavých lesů; lesní strom v jižním a západním Švýcarsku a ve Francii, avšak obecně jako samostatný strom a na ořechových plantážích
• Nachází se v Bavorském lese až do 800 m, v severních Alpách až do 830 m, ve Vogézách až do 750 m, ve Švýcarsku až do 1200 m a v jižní Itálii až do 1800 m nad mořem; omezeně kultivován v USA, Argentině, Jižní Africe a Austrálii.

Názvy v ostatních jazycích

Europäischer Nussbaum, Gemeiner Walnussbaum (D); noyer commun (F); blafl zalnut (GB, USA); europees noten (NL); noce (I); geviz (TR); dió (H); nogel (E); oreh (SLO); orah (HR).